Jako v každém oboru sonografie dochází s nárůstem poznání a komplexity sonografických možností k růstu objemu znalostí a dovedností i v TUS.  Již nelze shrnout základní techniku vyšetření, normální i patologické nálezy do jednoho nebo dvou školících dnů. Současně však není nutno, aby každý uživatel TUS ovládal na nejvyšší expertní úrovni, každý medicínský obor má své limitované požadavky na znalosti a dovednosti v této metodě.

Výuku TUS je proto doporučeno strukturovat do systému postupného nabývání kompetencí. Uživatel si dle potřeb svých a svého oboru volí úroveň kompetencí, která mu dostačuje pro jeho bezpečnou praxi TUS. Ve světě jsou zaváděny systémy o 2-4 stupních kvalifikace v TUS(1)(2)(3). Pomyslnou bazi pyramidy tvoří vždy dovednost ovládat UZ přístroj, chápat fyzikální podstatu UZ zobrazení, znát princip vzniku artefaktů, umět postupovat hygienicky správně a znát základní legislativu vztahující se k sonografii včetně požadavků na dokumentaci. Označujeme ji jako obecné základy pro klinickou sonografii a je společná i pro další aplikace UZ v medicíně.

Existují naprosto limitované formy použití LUS, např. pouze pro detekci a kvantifikaci intersticiálního syndromu kardiology a nefrology, dokonce s výukou čistě virtuálně přes webový program(4). V práci ukázali autoři možnost takovéto výuky pro zcela limitované použití LUS s rychlým dosažením spolehlivé úrovně schopností. Tato úroveň kompetencí však samozřejmě nestačí pro uživatele, kteří potřebují provádět diferenciální diagnostiku respiračních onemocnění, a to ani pro emergentní stavy.

Již pro TUS specifickou a první bazální úroveň kompetencí TUS pak tvoří základní sonografická propedeutika v TUS a znalost fyziologického nálezu vyšetření hrudní stěny, pleurální dutiny, povrchu zdravých plic a zobrazení fyziologických poměrů bránice a nadbráničních prostor. To je minimem pro současnou prezentaci základních patologií – pleurálního výpotku, intersticiálních změn, konsolidací plic a pneumothoraxu. Tuto základní TUS úroveň je nutno vyžadovat u každého uživatele TUS, tedy i při její použití pouze v emergentních stavech.

Druhou úrovní je schopnost analýzy intersticiálních změn na plicích, orientace v diferenciaci konsolidací, upřesnění charakteristik pleurálních výpotků a vlastního pleurálního postižení. Současně se přidává analýza funkce bránice, základních patologií hrudní stěny, sonoanatomická orientace a základní patologie mediastina a supraklavikulární oblasti. Součástí je i implementace jednotlivých nálezů do diferenciálně diagnostického uvažování. Dosažení této základní úrovně kompetencí v TUS je vhodné u všech lékařů, kteří používají TUS v rámci širší diferenciální diagnostiky a léčby thorakálních onemocnění.

Třetí úrovní je plná kvalifikace v TUS se znalostí komplexní problematiky TUS – pokročilá úroveň TUS znalostí a kompetencí. Jako expertní úroveň se pak někdy označuje plná kvalifikace se současnými výzkumnými a vzdělávacími aktivitami jejich nositelů.

Při analýze výuky plicní sonografie se ukázalo, že tč. neexistuje validovaná metoda struktury a formy edukace a že se požadavky mezi jednotlivými zeměmi liší. Současně byla studována efektivita výcviku a hledány metody evaluace kompetencí školenců. Validováno bylo strukturované posouzení kompetencí v LUS (tzv. LUS-OSAS, Lung UltraSound – Objective Structured Assessment of technical Skills) (5). Metoda byla použita již i u hodnocení kompetencí LUS při jejím začlenění do pregraduální výuky(6). Hodnoceno je 17 položek zahrnující posouzení správné indikace k LUS vyšetření, otázky, kterou má vyšetření odpovědět, systematické provedení LUS, technická správnost vyšetření, interpretace nálezů, správná dokumentace a další postup s využitím získaných informací.

Na podkladě těchto prací byl vytvořen vzdělávací program (VP) České společnosti pro ultrazvuk v medicíně (ČSUM) a České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) založený na strukturovaném výcviku s validací získaných vědomostí a dovedností školenců. Aktuální znění VP lze dohledat na webových stránkách ČSUM www.csum.cz.

 

Reference

1. Stanton AE, Edey A, Evison M, Forrest I, Hippolyte S, Kastelik J, et al. British Thoracic Society Training Standards for Thoracic Ultrasound (TUS). BMJ Open Respiratory Research. 2020;7(1):1–11.
2. Jenssen C, Gilja O, Serra A, Piscaglia F, Dietrich C, Rudd L, et al. European Federation of Societies for Ultrasound in Medicine and Biology (EFSUMB) Policy Document Development Strategy – Clinical Practice Guidelines, Position Statements and Technological Reviews. Ultrasound International Open. 2019;
3. Pietersen PI, Madsen KR, Graumann O, Konge L, Nielsen BU, Laursen CB. Lung ultrasound training: a systematic review of published literature in clinical lung ultrasound training. Critical Ultrasound Journal. 2018.
4. Gargani L, Raciti M, Passera M. NDT Perspectives Efficacy of a remote web-based lung ultrasound training for nephrologists and cardiologists : a LUST trial sub-project. 2016;(March 2019).
5. Skaarup SH, Laursen CB, Bjerrum AS, Hilberg O. Objective and structured assessment of lung ultrasound competence: A multispecialty Delphi consensus and construct validity study. Annals of the American Thoracic Society. 2017;
6. Di Pietro S, Mascolo M, Falaschi F, Brambilla W, Ruzga R, Mongodi S, et al. Lung-ultrasound objective structured assessment of technical skills (LUS-OSAUS): utility in the assessment of lung-ultrasound trained medical undergraduates. Journal of Ultrasound. 2021;24(1):57–65.

 

Poslední aktualizace dne 02.08.2021